Lidé dnes často mají představu, že pitná voda je čistě přírodního a originálního původu. Skutečností však je, že v současné urbanizované, průmyslové a zemědělsky
využívané krajině nelze oddělit tok chemických (pro přírodu nepůvodních) látek od povrchového, podpovrchového a podzemního toku vody v krajině.

Každá syntetická člověkem použitá látka zanechává v životním prostředí nějaká rezidua, která díky současným analytickým možnostem nacházíme v odpadních, drenážních a v povrchových vodách našich řek a nádrží. Jedná se zejména o rezidua pesticidních látek, léčiv, hormonů, tzv. domácí chemie a dalších specifických látek, např. látky změkčující plasty, antikoroziva a některé další. Některé z těchto látek nelze v plné míře odstranit ani současně používanými vodárenskými technologiemi.

Photo by Tim Marshall on Unsplash

Co se týká pesticidů, nejčastěji se v povrchových a podzemních vodách vyskytují rezidua účinných látek, jež se používají v zemědělství při pěstování technických plodin,
zejména kukuřice a řepky, jedná se např. o metabolity metazachloru, metolachloru, dimetachloru a terbuthylazinu. Obecně jsou tyto metabolity poměrně stabilní látky, a proto jsou v povrchových vodách nacházeny často ještě velmi dlouho poté, co byla aplikace účinné látky zakázána, jedná se např. o metabolity alachloru a acetochloru.
Rezidua farmak se do povrchových a podzemních vod dostávají zejména z bodových zdrojů znečištění, tj. odtoků z čistíren odpadních vod a volných kanalizačních výpustí.

Hlavním zdrojem je tedy lidská moč a nespotřebované léky, které jsou likvidovány přímo do toalety… Většina současných čistíren odpadních vod není vybavena technologií na účinnou eliminaci těchto látek, proto v určité míře léčiva odtékají z lidských sídel do řek a potoků. V tocích nacházíme v největších koncentracích zejména zbytky následujících léků: metformin, oxypurinol, gabapentin, hydrochlorothiazid, karbamazepin, tramadol, metoprolol, diklofenak, telmisartan, ibuprofen a další, např. rentgenkontrastní látky iopromid a iopamidol… Je to dáno zejména jejich velkou spotřebou, protože řada uvedených látek se v České republice spotřebovává ve velkých množstvích (v řádech jednotek až desítek tun ročně). Z tohoto pohledu je tedy velmi důležitá osvěta s cílem snížení spotřeby a nakládání s léčivy.

RNDr. Marek Liška, Ph.D – Povodí Vltavy